Výšlap okolím Šumperka
Řetováci byli první zákazníci firmy Rojar bus po uvolnění opatření kvůli epidemii Covid viru. Nejdříve jsme měli obavy, zda se podaří naplnit autobus, ale ukázalo se, že naši obyvatelé jsou zoceleni. Všechna místa do posledního byla obsazena a tak jsme vyjeli směr Šumperk. Trasa byla naplánována tak, aby všichni byli schopni trasu ujít a přitom si mohli užít pohostinnosti navštívených hospůdek. Někteří vystoupili v Šumperku, ale většina se nechala vyvézt o 2 km dále do místní části Vápenice, odkud jsme pokračovali k poutnímu míst U kostelíčku. Tady se mnozí občerstvili a pokračovali na rozhlednu Háj. Zde jsme se setkali se skupinou ze Šumperka, pokochali výhledy a pokračovali po zelené značce do restaurace Bludoveček. Ta všechny vtáhla do svých útrob s příjemným venkovním posezením, prostorem pro vyžití dětí a malou zoo. To už byl čas na lehký oběd a pivečko. Však si ho všichni zasloužili.
Po příjemném posezeni a občerstvení jsme se vydali krásným údolím Bludovská stráň na další rozhlednu Brusnou. Počasí se ještě vylepšilo a tak jsme viděli krásně Jeseníky i s Pradědem. Odsud už všichni zamířili do Habrmanovy vily.
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl zde otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale.
A co říci závěrem? Nahoře nás mají rádi, mezi deštivými dny jsme vychytali jediný den, kdy nepršelo a počasí bylo přímo určené pro pěší výlety. A když jsme se vrátili domů už v teple domova jsme mohli poslouchat s úlevou déšť na okenních parapetech a hřmění bouřky z dáli. Hana Šafářová