Příměstský tábor Řetová 2026

Dalo by se to pojmenovat jedním slovem „SUPR“!  Myslím si, že si to všechny děti užily. Já tedy rozhodně. Celý program tábora byl tematicky založen na tzv. lovení bobříků. Tedy, alespoň zčásti.

V pondělí se děti pokusily ulovit svého prvního táborového bobříka, bobříka zručnosti. Malovaly si trička a hrníčky. Odpoledne následoval bobřík přesného míření a pevné ruky. Táborníci se trefovali balónky a kroužky do kyblíků a terčů, pingpongovými míčky do barevných otvorů ve svislé desce.

V úterý, to jsme podnikli výlet autobusem do Vysokého Mýta. Nejprve jsme navštívili Harteckou stezku, kde je malá ZOO. Viděli jsme spoustu krásných zvířátek, ryb i zajímavých rostlin. Bylo moc prima, že jsme některé obyvatele zoologické zahrady mohli i nakrmit. Ve městě samotném jsme vystoupali na vysokánskou středověkou věž – Pražskou bránu. To byl výhled! No a potom jsme naopak sestoupili do trošku tajemného a strašidelného historického podzemí. Tím jsme vlastně splnili bobříka odvahy. A i když ne všechny děti si na věž a do podzemí troufly, mohly si razítko na tričko stejně natisknout. Bohužel nám nepřálo počasí, což byla škoda, protože jsme se nemohli na místní plovárně vykoupat. Přesto nás tam ale čekalo jedno veliké překvapení! Na plovku přijela Městská policie a my jsme viděli všemožné policejní vybavení a vyslechli zajímavé a poučné vyprávění. Děti se ptaly na jejich práci a policisté rádi odpovídali na zvídavé otázky malých všetečků . Tímto chceme poděkovat panu starostovi města, Informačnímu centru V. Mýto, strážníkům MP VM, a dále panu Nemčekovi za soukromou prohlídku podzemí.

Ve středu proběhlo sportovní dopoledne na hřišti. Bobřík mrštnosti! Jednoznačně nejvíce se malým sportovcům líbila disciplína nazvaná „štafeta s tichou poštou“. Odpoledne jsme si povídali o první pomoci. Taková malá zdravověda. Legrace se užilo dosyta při obvazování pacientů, lepení náplastí a podobně. Večer, před spaním v místní tělocvičně (přespávačkou), jsme se všichni těšili na vydatnou večeři. Podával se nefalšovaný kotlíkový buřtguláš s chlebem. Všem po náročném dni chutnalo a některé děti si byly přidat dokonce i dvakrát. To se to pak při pohádce usínalo s plyšáčkem v objetí!

Ve čtvrtek nás opět zradilo počasí. Co naplat, jsme přece táborníci a zálesáci. Oblékli jsme pláštěnky a vyrazili na pěší výlet do lesů k Antoníčkovi. Cestou jsme plnili různé úkoly a v cíli si opekli na ohýnku špekáčky. Prostě další báječný den. I to sluníčko v mokrém lese nakonec začalo vykukovat. Tady děkujeme panu hajnému Faltysovi a taky panu „štjejdovi“ Žďárskému. Odpoledne se už všechny děti těšily na rodiče a jak by ne, vždyť se neviděli více než 24 hodin. A barevní bobříci na tričkách přibývali a přibývali…

A je tu pátek, poslední den. Soutěžili jsme o lístečky do tomboly. Skákali v pytli, lovili rybičky, stříleli opět na terč, snažili jsme si zapamatovat co nejvíce předmětů ukrytých pod plachtou, na okamžik odhalených. Když už byly všechny vysoutěžené lístečky rozdány, přinesla paní vedoucí velikánský pytel plný dárků a děti zjišťovaly, co že to vyhrály. To bylo cen! Pak už zbývalo najít a posbírat všechny své věci i rodiče, a hurá domů, vstříc dalším dobrodružstvím. Vždyť zbývá ještě celá půlka prázdnin! Tak třeba zase za rok.

Děkujeme i panu kuchaři a paní kuchařce ve školní jídelně.

                                                                                                                                                     Sylva Rohlenová