Drobečková navigace

Úvod > Obec > Obyvatelé a rodáci

Obyvatelé a rodáci

TEREZA LIPAVSKÁ                           nar. 28.4.2001

Je studentka víceletého gymnázia v České Třebové.

Věnuje se jezdeckému sportu a účastní se drezurních a skokových soutěží

V roce 2007 začala pomalu pronikat do tajů jezdeckého sportu a zároveň se věnovala sportovní gymnastice ve Školním sportovním klubu.

V roce 2012 získala jezdeckou licenci a začala se účastnit prvních závodů ve skocích pony.

V roce 2013 se začala věnovat také drezurnímu ježdění a začali sbírat první úspěchy v kategorii drezura pony 8-12 let a zúčastnili se prvního Mistrovství České republiky.

Na základě dosažených výsledků byla vybrána drezurní komisí České jezdecké federace do Sportovního centra mládeže, kde se pravidelně zúčastňuje jezdeckých soustředění se zkušenými trenérkami.

2013

MČR pony - drezura

3. místo

kat. děti 8-12 let

 

OM pony - drezura

1.místo

   
 

NOMINACE v kategorii pony - NADĚJE ROKU

 

V roce 2014 se pro náročnost obou sportů rozhodla skončit s gymnastikou a plně se věnovat jezdeckému sportu. Kromě soutěží pony (starší kategorie 13-16 let)  začala sedlat také velké koně. Posbírala spoustu dobrých umístění a pokračovala v účasti na drezurních soustředěních SCM.

2014

MČR pony - drezura

2.místo

kat. děti 13-16 let

 

MČR pony - skoky

3.místo

kat. děti 13-16 let

 

MČR drezura

6. místo

kat. děti  

 

MČR skoky

kvalifikace a účast

 

OM pony - drezura

1.místo

 
 

OM pony - skoky

1.místo

 
 

OM drezura

3.místo

 
 

OM skoky

2.místo

 
 

Český drezurní pohár - finále

4. místo

 

NOMINACE v kategorii pony - JEZDEC ROKU

V roce 2015 posledním rokem startovala v kategorii děti a sezona byla smolná kvůli zranění obou velkých koní, se kterými byla kvalifikovaná na MČR v drezuře i ve skocích. Úspěchy sbírala v pony sportu, kde byla vyhlášená jako jezdkyně roku.

2015

MČR pony - skoky

2.místo

kat. děti 13-16 let

   
 

MČR drezura

kvalifikace (neúčast z důvodu zranění koně)

 
 

MČR skoky

kvalifikace (neúčast z důvodu zranění koně)

 
 

OM skoky

1.místo

       
 

PROFIEQUISCUP pony - finále

1. místo

     
 

PONYEXTRALIGA - finále

1. místo

     
 

PONY JEZDEC ROKU ,  VÍTĚZKA PONY ŽEBŘÍČKU 2015

 

Rok 2016 byl pro Terezu přelomový. S přípravou na sezonu pokračovala v SCM a s přestupem do kategorie mladších juniorů se začala účastnit náročnějších závodů.

2016

závody Rakousko

3x 1.místo

     
 

MČR pony - skoky

2. místo

kat. děti 13-16 let

 
 

MČR drezura

2. místo

kat. mladší junioři

 
 

Drezurní šampionát

5. místo

kat. junioři "S"

 
 

Drezurní pohár mládeže 3. místo

kat. junioři "S"

 

 Plány pro rok 2017:

Skoky

  – splnění kvalifikace a účast na MČR pony (Zduchovice u Příbrami)   

  -  účast v seriálu Pony extraliga

 – účast v soutěžích ve skoku „ZM+Z“ s mladým koněm

 – účast v soutěžích ve skoku „Z+ZL+L“ se starším koněm

Drezura

  • splnění kvalifikace a účast na MČR  (Brno)
  • účast v soutěžích „Z“+“L“ s mladým koněm
  • účast v soutěžích „S“ se starším koněm
  • Drezurní Šampionát ČR - „S“ +  „Z“
  • Drezurní pohár mládeže
  • účast na mezinárodních závodech v Brně
  • účast na mezinárodních závodech v zahraničí

 

Tereza Lipavská    -   Splněné sny a loučení v sezoně 2019

Rok plný očekávání.  Spousta emocí - šťastné úsměvy, ale také plno slziček a smutku.

Čím úspěšnější a výkonnější sportovec, tím větší náklady na vybavení a trénink. V jezdeckém sportu to platí dvojnásob. Na úspěch i neúspěchy jsou dva – jezdec a kůň, kteří si musí navzájem vyhovět. Dva sportovci, kteří spolu utvoří jeden celek. Postupem do vyšších kategorií se zvyšují nároky na výkony jezdce a v této fázi důležitější věc – výkony koně. Je to srážka s realitou, když si konečně přiznáte a překonáte ten pocit beznaděje, že sice máte dítě s talentem a touhou být nejlepší, ale nemůžete mu dát to, co by pro svůj další rozvoj potřebovalo. Ani talentovaný jezdec na průměrném koni nedokáže zázraky. V konkurenci „milionových“ koní dovezených ze zahraničí je pro jezdce s obyčejným českým koněm úspěchem každý dobře zajetý parkur nebo úloha bez šance na přední umístění.

Po zdravotních komplikacích v sezoně 2018 se také letos Terezka věnovala parkurovému i drezurnímu ježdění.

Skoky – vstup do nové etapy v kariéře. Nová parťačka klisna jménem Lord Licca a obtížnost soutěží, kterou ani jedna z nich předtím neabsolvovala.

Velký otazník, jak se s novou situací holky poperou a zda se jim podaří vyšplhat na danou úroveň. Díky pravidelné účasti ve Sportovním centru mládeže v Olomouci, kam byli vybrány, nasbírali pod dohledem zkušených trenérů mnoho zkušeností. Pod jejich vedením se zúčastnili a podávali dobré výkony při kontrolních závodech ve Zduchovicích, na závodech Junior Spring Cup Olomouc se účastnili soutěže Grand PrixS** s výškou překážek 130 cm. Účastnili se také soutěží Junior Cup 2019, které se pořádají v rámci Českého skokového poháru, kde dosáhli největšího úspěchu v kvalifikační soutěži ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde obsadili 3. místo. Bodovali také ve stylovém poháru dětí a juniorů kategorie A. Neuvěřitelné se stalo skutečností a byla také splněna kvalifikace na MČR v kategorii jednotlivců. Odjížděli jsme trochu s obavami, jestli není takto těžká tříkolová soutěž, vzhledem k tomu, že na této úrovni začínají, nad jejich síly. Obavy se rozplynuly po dobře zajetém prvním kole. Neskutečnou radost, když druhé kolo absolvovali bezchybně, nemohlo zkazit ani třetí kolo, kdy trochu došli síly. Krásné 16. místo v silné konkurenci byl důvod k oslavě. Nyní ještě dvojici čeká Mistrovství Východočeské oblasti v Suché u Litomyšle a také pokud to finanční možnosti dovolí kontrolní závody ve slovenském Šamoríně na začátku listopadu.

Drezura - ukončení jedné krásné etapy. Stará parťačka klisna Rozárka a její poslední sezona.

Letos byly drezurní závody pouze okrajovou záležitostí a Terezka se s Rozárkou, která jí provázela kariérou od úplných začátků, zúčastnila pouze několika závodů za účelem splnění kvalifikace na MČR. Zajeli několik hezkých úloh v Olomouci, v Dolním Přímu a také v Mněticích, kde získali mezi seniory bronzovou medaili v oblastním mistrovství VČO.  Mistrovství ČR v Královicích bylo posledními závody, kterých se spolu zúčastnili. Před poslední úlohou v rámci mistrovství proběhlo rozloučení s Rozárkou a krátká rekapitulace společné kariéry, takže došlo i na slzy dojetí.

V příštím roce bude pro Terezku ještě těžší držet krok se svými vrstevníky vzhledem k přestupu do kategorie U25. Hlavním cílem bude spokojený kůň, spokojený jezdec, když se zadaří, tak alespoň nějaká pentlička a hlavně žádné zdravotní komplikace.

Děkujeme za podporu a toleranci celé rodině – bez Vás by to nešlo!

Také děkujeme Obci Řetová a zastupitelům obce za finanční podporu.

  • Pavla Lipavská -

Společenskou kroniku najdete na této adrese

Marie Machová

Svatba Marie Machové a Leopolda Hanuse - Vlevo od nevěsty sedí rodiče Leopolda: Jan Hanus z Blatiny u Poličky a jeho žena Josefa, rozená Groulíková z Kobylí u PoličkyPaní Marie Machové (byla to sestřenice pana Josefa Truhláře z čp. 51) se provdala v USA za Leopolda Hanuse, pocházejícího z Blatiny u Poličky. Někteří jejich potomci v posledních letech poměrně často navštěvují ČR a při té příležitosti i Řetovou. Třeba vnučka Marie Machové-Hanusové a Leopolda Hanuse, paní Dorothy Hain-ová s manželem Johnem Hainem (z Pennsylvanie) navštívili na 1 den Řetovou v loňském roce (bylo to po pouti).

Paní Marie Fletcher-ová s manželem (z Kalifornie), nyní vdova, navštívili Řetovou při svých častých cestách do ČR již několikrát, naposled letos v květnu. Samozřejmě se velice zajímají o místa, kde žili jejich předkové.

Letos, 14. července 2007, se celá široká rodina Hanusových potomků účastnila setkání při příležitosti 100 roků od jejich příchodu do USA.

Více než 200 členů rodiny zemřelého Leopolda Hanuse a Marie Machové se sešlo 14. července ve farnosti Nejsvětější Trojice ve městě Brainard. Oslavovali příjezd českých přistěhovalců Leopolda a Marie a jejich svatbu v katolickém kostele sv. Václava v Omaze v červenci 1907. V této době se také přistěhovali Leopoldovi rodiče a bratři: Karel, Jaroslav (Jerry) a Ludvík. Dvě přeživší dcery, Ludmila Birkelová z David City a Sestra Marietta Hanusová z Milwaukee, vítaly hosty.

V 10.00 hodin vnuk Jerome Hanus, arcibiskup z Dubuque, Iowa, celebroval mši díkůvzdání s kázáním. Společnými celebrujícími byli Otec Matthew Eickhoff, farář kostela Nejsvětější Trojice, monsignor Adrian Herbek a děkan Chris Miller z farnosti Svaté Marie, David City.

Mše se účastnili vnuci a vnučky, pravnuci a pravnučky, bratranci a sestřenice ze států Kalifornie, Colorado, Iowa, Indiana, Kansas, Minnesota, Oklahoma, Nebraska, Pennsylvania, Wisconsin, Missouri, Severní Karolina a Virginie.

Svatba Marie a Leopolda Hanusových, červenec 1907Oběd byl podáván v restauraci Klein Center v Brainard. V programu byla také prezentace DVD 100-leté historie, komentovaná Marií Annou Fletcherovou z města Petaluma, Kalifornie. Hudební produkci zajistila rodina Paula a Karen Steffensmeirových z Fremontu, Wisconsin.

Bylo vyjádřeno uznání rodinám Leopolda a Marie: Leo a Marie Steagerových, Johna a Anny Morbachových, Joe a Emily Hilgerových a Ludmile Birkelové. Také přítomným blízkým příbuzným, rodinám Jerryho a Ludvíka Hanusových. Někteří příbuzní pokračovali v oslavě 15. července v ženském klášteře Notre Dame, Omaha, vzdávajíce čest nejstarší vnučce, řádové sestře Jositě Hanusové, která slavila 50. výročí své církevní profese.

Zpráva listu The Banner-Press, David City, Nebraska, USA
26. července 2007

 

 

Před 100 lety Marie Machová a Leopold Hanus vykonali pozoruhodné věci, které vzpomínáme. Narodili se v posledních desetiletích 19. století ve Střední Evropě tam, co se někdy nazývalo České království, Morava nebo Československo. V době jejich narození to byla součást Rakousko-Uherského císařství.

Střední Evropa se měnila z feudální, převážně zemědělské společnosti, na industrializovanou, stále více urbanizovanou ekonomiku s růstem kapitalismu, továren, se začátky socialismu, odborů, železnic a nacionálního napětí.

Foto rodiny syna Marie Machové a Leopolda Hanuse, tj. Leopolda Hanuse a jeho ženy Kristiny; foceno 14.7.2007 před kostelem v Brainard, Nebraska. Na vozíčku je paní Kristine Hanus-ová, uprostřed nad ní jsou paní Dorothy (dcera paní Kristine) a pan John Hainovi, vpravo v poslední řadě její bratr Arcibiskup Jerome HanusRodiny Machových a Hanusových žily v malých vesnicích a na venkově. Hanusovi byli obyčejní lidé, určitě ne bohatí, ačkoliv snad měli své vlastní příbytky, možná malý pozemek pro pěstování potravin, možná těžili z nějaké vzdělání. Machova rodina zřejmě pocházela z vyšší třídy, byli to sedláci a snad dokonce působili v bankovnictví a žurnalistice. Ze svědectví, které máme, rodiny byly katolického náboženství, křtily co nejdříve po narození, pravidelně navštěvovaly mše v místních malých kostelích a účastnily se tradičních bohoslužeb.

Rodiny Marie a Leopolda nežily ve stejném místě. Když tito jedinci dorostli do dospělosti, jejich cesty se zkřížily. Leo nalezl zaměstnání v místě, kde žila Marie. Byl to vzhledný, silný mladý muž. Získal její pozornost a ona jeho.

Poznali se navzájem a zamilovali se doufajíce, že uzavřou sňatek. Její rodiče s tím zjevně nesouhlasili. A tak se rozhodli emigrovat do Spojených států. To bylo v roce 1907, před sto lety.

Leopold a jeho tři mladší bratři – Ludvík, Jaroslav a Karel – spolu se svými rodiči, Janem a Josefinou, odpluli do Galvestonu, texaského přístavu. Zanedlouho odjeli směrem na sever do Omahy, Kde pravděpodobně znali nějaké dřívější emigranty.

Sourozenci Hanusovi v osobní kapli Arcibiskupově v jeho domě v Dubuque, Iowa. Kříž na zdi vyrobil Jiří Minařík, jejich příbuzný z MoravyMarie odplula sama na lodi S.S. Bremen ze severního Německa. Přistála v New Yorku, kde byla přivítána Sochou Svobody 23. května 1907. Prošla celními a imigračními procedurami. Jakmile mohla, odcestovala vlakem do Baltimore, kde žili nějací příbuzní. Ale nezůstala zde příliš dlouho. Dalším vlakem odjela v červnu 1907 do Cedar Rapids v Iowě. Její bratr Václav tam žil a pracoval. Snažil se ji přesvědčit, aby zůstala u něho. Ale ona byla rozhodnuta připojit se k jejímu milovanému Leopoldovi.

Když od něho dostala dopis a nějakou finanční výpomoc, pokračovala znovu ve své cestě, pokud víme úplně sama. 10. července 1907 obdrželi povolení k sňatku. 28. července 1907 měli svatbu v kostele sv. Václava v Omaze, ve státě Nebraska. Tam začali svoje manželství. 6. září 1908 se narodil jejich syn Leopold (Leo), následován dalšími osmi dětmi, z nichž jedno zemřelo několik měsíců po narození.

zleva Sestra Patricia Hanus, Sestra Marietta Hanu, Sestra Josita Hanus a Arcibiskup Jerome HanusPo 10 letech v Omaze se přestěhovali do Butler County a začali farmařit. Všechny jejich děti se vdaly nebo oženily kromě Beatrice, jejich nejmladší dcery, kterou známe jako Sestra Marietta. Rodiny druhé generace, z nichž většina byla zemědělci, přivedly na tento svět mnoho dětí, všechny se narodily v Butler County.

Leo a Marie strávili svá další léta v malém domku jen nedaleko na západ od kostela Obětování Panny Marie, neboli jak ho my známe pod jménem „Marietta“. Nakonec se přestěhovali do David City a oba po několika letech života v domě St. Joseph's Villa zemřeli, Marie v r. 1970 a Leo v r. 1976.

Výtah z kázání Arcibiskupa Jerome Hanuse, OSB
Kostel Nejsvětější Trojice, Brainard, Nebraska, USA
14. července 2007

Pozn: Za zde publikované informace děkujeme panu Ladislavu Stránskému z Kadaně, jež je v dlouholetém kontaktu s potomky Marie Machové a jehož maminka Emilie Stránská-Truhlářová, původem rovněž z čp. 51, strávila loni několik svých posledních týdnů v Řetové a zemřela letos v lednu 2007 ve věku 96 let.


Rody Stránský, Schlögl a Váně z obce Řetová

http://rod.stransky.cz/